Single život obnáší
neustálé stěžování si na samotu, příprava na život a smrt v osamění, to
vše s nepřiměřenou touhou mít po boku někoho. Po čase slevíš z nároků a už
chceš fakt jen to, aby byl skutečný. Žádné přehnané nároky. A co když se tento
sen stane skutečným? Že bys mohla reálně narazit na člověka, se stejnou
retardací, jako máš ty? Normální jedinec by se zaradoval a stiskl v hlavě to
pomyslné tlačítko „NEPOSER TO“. Ale co když je člověk už tak dlouho single až
se z toho stane jeho image, náboženské přesvědčení a vše v co důvěřuje.
Jede sám na sebe, nikdo ho nemůže zradit. Pokud by to, že někoho takového
potkáš a on o tebe bude mít zájem, bylo reálné, tak by zde mohla nastat panika,
stavy úzkosti a stres. Člověk už má totiž předešlé zkušenosti a většinou,
protože jsou již minulostí, asi ty zkušenosti nebudou úplně pozitivní. A tak
začne v hlavě ta siréna „Uteč!“.
Vzpomeneš si na všechny
ty sračky, kterými sis prošel v minulém vztahu a přemýšlíš, jestli ti to
za to stojí. Myslíš na své plány do budoucna. Garsonka, vinotéka a osm koček ti
hned začnou připadat jako vlastně dobrý nápad, jak prožít zbytek života. Začneš
se od té osoby tedy distancovat, až se na tebe úplně vykašle. Uleví se ti, ale
jen na chviličku. Do té doby, než z tebe vyprchá alkohol, a v dáli přestane
hrát single ladies. A pak opět nastane ten koloběh života, kdy brečíš a
stěžuješ si, že tě v garsonce sežerou tvoje vlastní kočky, až tam umřeš v osamocení.
A tomu se, milé ženy, říká začarovaný kruh.
Žádné komentáře:
Okomentovat