úterý 17. října 2017

Není co ztratit


"Kdo nic neočekává, nikdy nemůže být zklamaný."


Dalo by se to brát jako moje životní motto, ať už v práci nebo ve vztazích. Pokud jste pár článků četli, asi jste pochopili, že bez tohoto přesvědčení bych se asi již dávno zbláznila. Prostě buď to vyjde a nebo ne. Není co ztratit. Hodněkrát se mě ptali, jestli mě mrzí, že mi to s někým nevyšlo. Ale ne, nemrzelo mě to. Ten člověk přišel a odešel. Nic jsem od něj neočekávala, a kdyby to náhodou vyšlo, měla bych z toho samozřejmě radost.

Asi jsem sobec, ale hrozně se bojím zklamání. Například tento blog mi dělá jen obrovskou radost! Nic jsem neočekávala. Maximálně to, že se budou mít kamarádky nad čím pobavit. Při první tisícovce jsem to nechápala a teď je to 6x tolik a já si říkám, že nemám co ztratit protože jsem neměla žádné cíle a i tohle číslo je pro mě obrovský úspěch. A pak se zase ptají „Co z toho máš?“. Dalo by se říci, že nic ale pak mě někdo potká a řekne mi, ať pokračuji, že čeká na další článek a že mi moc fandí. Jo, a tohle mě baví, proto to dělám.

V pátek mi Růžena ukázala webovou stránku, kde se nominuje bloggerka roku. Včera jsem na svém instagramu vytvořila anketu, zda to mám zkusit nebo ne. Převážná většina byla pro ANO, ale nechápu ty lidi, kteří dali NE. Podle mě to byly osoby, které ten blog ani neviděly, ale pokud to je jejich skutečný názor i po tom, co ho četly, byla bych ráda za zpětnou vazbu. Přijde mi pěkně vygumované někomu hatit věc, na které mu záleží jen tak bez udání důvodu. A protože o těch osobách nechci tvrdit, že jsou vygumované, tak bych byla ráda, aby svůj názor obhájily, jinak budou veřejně označeny za vygumovance. Děkuji za pochopení.

Všechny Vás uklidním, protože se nikam přihlašovat nebudu. Ne tento rok. Možná příští když vydržím a budu mít o čem psát a někoho, kdo to bude číst.

 

Ale asi jsem už fakt selebrita když mám své vlastní hejtrs. Díky, díky moc všem.

 



Další podstatný bod tohoto sdělení je můj nový kamarád R. Budeme mu říkat R jako třeba Rumcajs. Ne jako že bych si schválně vybírala vousaté chlapy nebo měla nějakou úchylku ale asi to tak bude, přiznávám… S R se známe samozřejmě ze seznamky. Viděli jsme se již 3x což považuji za životní úspěch, co se seznamky týče. Včera jsme se bavili o té bloggerce roku a on na to, že oba děláme něco, čemu ten druhý nerozumí. Já řekla, že ho ale v tom, co dělá, podpořím a on že nechce podpořit, ale abych tomu rozuměla. A doprdele…

Dneska se máme vidět. Vypadá to, že mi na tomto člověku záleží tak jsem se opět dala na studium. Zavítala jsem tedy zkušeně na webové stránky, které by mi měly poskytnout všechny potřebné informace. https://www.ceskyflorbal.cz/cfbu/predpisy/pravidla-florbalu

Okay, asi mám zábavu na celé odpoledne. Tento důležitý dokument má 28 stránek. A kdo by to řekl, ale ty věty jsou tak složitě a je v nich použito tolik neznámých pojmů, že se tom totálně ztrácím. Každopádně do večera z toho budu schopná složit nějaké zkoušky. Nevím jaké, ale pokud se to nedočtu, budu o tom jistě brzy informována. Už vím, že musí mít podkolenky a trenýrky, vzrušující.

 

 Držte mi palce tohle je fakt výzva.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pověsti české

Začala jsem pracovat v celkem fajn firmě. Mému nástupu předcházelo důkladné výběrové řízení, jehož součástí bylo například namalovat zvíře. ...