Tak my tady žijem

Včera byl úžasný den. S Pepinou a psem jsme vytvořily prvotřídní lesbický pár a vydaly se na výlet. Dokonce jsme byly tak důvěryhodné, že jsme mohly platit zvýhodněné rodinné vstupné – dva dospělí a pes. Na výletě se nic zvláštního nestalo. Já jsem konstatovala, že kdybychom jely domů už po haluškách, které jsme si daly na oběd, úplně by mi to stačilo ke spokojenosti, protože byly vynikající. Pak jsme pojedly ještě nějaké frgály, ta co neřídila i pivečko z lokálního pivovaru vypila a vydaly jsme se zpátky. Nutno dodat, že psa jsme měly jen půjčeného, abychom nevypadaly tak blbě a dokonce i na fotkách je jednodušší pózovat se psem a ne tam jen stát jak solný sloup. Ono je to vždycky lepší jet na výlet s hezkým psem, než s ošklivým přítelem (not my problem). Takže jsme jely psa vrátit původnímu majiteli. Ta co neřídila, vypila asi 3 sklenky vína. V dobré náladě (hlavně ta, co neřídila) jsme úspěšně dorazily domů, a že jsme byly v takovém rozpoložení, vydaly jsme se napříč naší obcí na besedu (pro osoby neznalé: beseda = návštěva).

Po cestě jsem se ptala Pepiny, která nesla jednu láhev vína, zda se stavíme v hospodě ještě na druhou flašku, když to máme teda po cestě. Ona klasicky, že neví a že nechce moc pít. Já jsem ji politicky a logicky vysvětlovala, že budeme 3 a tu jednu láhev rozlije napoprvé. Na to ona, že proč se jí ptám, když to stejně půjdu koupit. Už mě asi trochu zná, šibalka jedna…

Šla jsem tedy do hospody a Pepina čekala před tímto restauračním zařízením. Ale jak už to na dědině bývá, zase se něco slavilo a že si mám dát štamprlu. Říkám: „Nééé, ja nemožu, mám venku Pepinu.“ Takže jsme vyfasovaly obě hořkou a k tomu speciální cenu za víno (litr za 69,- to chceš).

Tato mezizastávka nám nakonec přišla vhod, protože nás čekal ukrutný kopec. Pepina konstatovala, že to je ten důvod, proč je ta kamarádka, ke které směřovaly naše kroky, tak hubená. No jo, není nad to mít hospodu před barákem, žejo… Po cestě jsme rozebíraly, v jakém luxusu my tady vlastně žijeme. Trochu jsme si připadaly jak v Praze, když jdeš kolem restaurace a pán v obleku tě zve dovnitř, nabídne ti stůl a zeptá se, co si dáš na jídlo popřípadě pití. V naší verzi to vypadalo asi takto:

„Pojď dovnitřku, máš tu štamprlu.“

„Počky, uklidím tady ten bordel, ať si můžeš sednout.“

„Tož, co pijete? Ruma?“

Děcka, není nám tady krásně?
Hezký pátek všem


PS: Po víkendu vydám první článek o muži s pracovním názvem Emanuel Trblietka

 

Pivečko se jmenovalo Rothschild, takže žádný patok!

 

Výraz psa mluví za vše :)

Kurýr

Právě se mi stala krásná věc. Splynutí dvou duší za souladu s osudem. Štípaní bambusu, poloha mléka a vody… Pardon, přestanu se nechat unášet a přejdu k věci. Jsem líná a trochu mě dneska bolí hlava tak se mi se nechtělo vycházet z kanceláře do města na oběd. Bohužel ale můj pocit hladu propukl v panickou hrůzu z vyhladovění (jako vždy) tak jsem si poprvé v životě objednala jídlo přes internet. Jo, je to sice vrchol lenosti ale ten kdo to vymyslel, věděl, proč to dělá a nutno uznat, že je to Bůh.

Zazvonil mi telefon s tím, že jídlo je již na místě ať si pro něj dojdu. Byla jsem vzrušená nedočkavostí, jak asi vypadá ten muž, kterého jsem slyšela na druhé straně telefonu. Šak znáš ty filmy ne? Jak ti doveze poštu, pizzu nebo dojde opravit topení v srpnu. Znáš? Tak nic takového se nestalo. Ale je to na něm. Má mé číslo, jméno, email, ví, kde pracuji… Můj osud je v rukou onoho mladíka v zelené mikině. A kdyby byl jen z čáááásti takový stalker jako já, věděl by, jak s těmito informacemi naložit.

Takže jsem chtěla pochválit a ocenit, že tato služba existuje, ale bohužel je to nevhodné pro osoby, jako jsem já.  Musím se Vám k něčemu přiznat. Trpím poruchou vnímání pocitu lásky. Vlastně jsem na tom s láskou podobně jako pes – miluju každého, kdo mi dá jídlo.

Dobrou chuť všem 💜

Kvízová otázka

Po víkendové odmlce Vás opět zdravím a přináším Vám něco nového. Něco co na tomto bloku ještě nebylo. Dám Vám jednu otázečku, takový jednoduchý kvíz.
Je pondělí – po víkendu jsem stejně jako mnoho mých spolupracovníků zavítala do naší společné lednice, abych zde uskladnila potraviny na tento týden. Ovšem mě čekal VELMI nepříjemný zápach rybiny. Otázka zní:

Kdo nechal celý týden zavináče v lednici a zapomněl na ně?

1. Denis
2. Někdo jiný
   Své odpovědi ve tvaru ODPOVĚĎ A
                                        nebo
                                      ODPOVĚĎ B
   zasílejte na číslo 731 788 772 a to až do středeční půlnoci. 
   Pokud se zúčastní více jak 2 osoby, proběhne slosování o tzv. Zlatého bluďišťáka.
   Přeji Vám hodně štěstí.

Plány na víkend

Poslední tři víkendy jsem úplně promrhala. Ty první dva jsem byla na dovolené a poslední byl pracovní, takže mi začal až v neděli v 16:00, kdy mě přišla maminka vzbudit, protože se bála, že jsem umřela nebo co. Tento víkend jsem se rozhodla si všechno vynahradit a dělám velké plány. Chtěla bych jet i na chvilku do wellness, trochu se zahřát v sauně a tak. To já ráda a navíc jsou tam všude nazí chlapi, takže si občas připomenu, jak to vlastně vypadá… To bych mohla stihnout dnes a na sobotu plánuji výlet.

Kamarád mi napsal, že nechce o víkendu jen konzumovat alkohol, že už ho to nebaví, ale víš jak to je – je víkend, tak prostě musíš. Takže vymýšlím, kam bychom se mohli jet podívat a vzápětí mi on pošle odkaz na IDEÁLNÍ výlet pro nás dva. V odkazu stojí: „Hostýnskými vrchy od hospody k hospodě“. Zde jsem totálně ztratila smysl v původním návrhu víkendu bez alkoholu, který chtěl můj kamarád prožít.

https://cestovani.idnes.cz/hostynskymi-vrchy-od-hospody-k-hospode-fc4-/tipy-na-vylet.aspx?c=A150212_142528_tipy-na-vylet_tom

To mi vnuklo takovou myšlenku. Jaký je rozdíl v tom, sedět v hospodě na Hostýně nebo u nás na dědině? Proč lidi jedou přes celou republiku, pro to aby si vypili láhev přivezenou z domova jen v jiném městě? Někteří kvůli tomu dokonce cestují letadlem! Ale tohle upřímně chápu. Raději ležet opilý na pláži u moře než na autobusovém nádraží ve Zlíně.

V neděli jedu někam za Brno. Dívat se jak bratr bude skákat z mostu. A to mi také připomnělo důležitou informaci!

Od pondělí 25. 9. 2017 budeme pronajímat jeden plně vybavený pokoj.

Prosím vážné zájemce, aby nechali v komentáři své telefonní číslo a já se Vám (podle toho jak to dopadne) ozvu. K ubytování je možno domluvit také stravování all inclusive z kuchyně naší babičky a místí alkoholické a nealkoholické nápoje. – Akorát ty místní nealkoholické máme pouze vodu z kohoutku, o alkoholických si povíme při štamprli. Cena dohodou.

PS: Podle předpovědi počasí to vypadá, že turistika „od hospody k hospodě“ bude ideální plán na tento víkend. Přežijte ho tedy ve zdraví.

PS2: Za absolutní MUST HAVE podzimu vyhlašuji tuto mikinu! V dostání za Kč 314,--, ve velikostech od XS po XL a navíc u nás ZOOT otevřel novou výdejnu radosti, takže jdeme do toho!!

https://www.zoot.cz/polozka/243604/bila-damska-mikina-zoot-original-kitties

Muži a jejich záliby

Fascinují mě muži, kteří se o něco zajímají, něčemu rozumí a dokáží o tom se zalíbením hovořit. Občas je to ale hodně přes čáru a přijde mi, že jsou to obyčejní idioti, kteří si myslí, že sežrali svět. Každopádně se skoro pokaždé snažím tomu jejich zájmu, práci nebo koníčku porozumět a poctivě si doma studuji různé materiály. Prostě chci vypadat jako zvídavá a inteligentní dívka, která má všeobecný přehled.

Takže občas, než jdu na rande, se doma pilně připravuji. Něco jako na pracovní pohovor. Jednou chlapec zmínil „bílý balet“, otec by mě zabil, ale bohužel jsem si musela vygooglit o co vlastně jde a nastudovat si základní údaje a něco málo z historie o tomto týmu. Podobně to bylo i u hokeje, kde jsem si ještě přečetla základy pravidel a jaký je rozdíl například mezi hokejem co se hraje u nás a hokejem v USA. Také samozřejmě co znamenají zkratky NHL a KHL. Jednou třeba zase o závodních autech, motorech, otáčkoměrech, tabulkách, skupinách a já nevím o čem všem... Chvilku jsem se také zajímala o architekturu, ale později jsem zjistila, že si v 7 ráno nikdy nebudeš povídat o baroku, renesanci nebo o gotice.

V tomto příběhu, zaměřeném na chlapce, kteří mají jistý koníček nebo práci, které propadli, se budeme bavit o dvou stejnojmenných osobách. Jsou jimi Karel a Karel.

Karla číslo 1. jsem potkala na zábavě. Byl to veselý a upovídaný kluk, což se mi na něm velmi líbilo - logicky. Vizáží na tom taky nebyl vůbec špatně, kdyby přibral takových 20 – 30 kilo, mohl by se hnedka řadit mezi mých TOP 10 potenciálních partnerů. Byl pozorný a hnedka si na mě vzal číslo. Psal mi už z taxíku po cestě domů a já měla radost, protože už je to hodně dávno, co si na mě někdo bral číslo. Většinou jsem já ta osoba, která si musí kontaktní údaje vystalkovat (o tom až jindy😃). Takže jsme si s Karlem číslo 1. psali a pak jsme se potkali ve městě. Jela jsem autem, takže pil pouze on. A dával si malé láhvové plzně. Což mě trochu znervózňovalo, že někdo pije lahváče a ještě k tomu 0,3! Ale budiž. Opět byl galantní - dveře, židle, no šak znáš to… Ale pak se rozpovídal. Byl to člověk, který všechno zná, všude byl a kde nebyl tak odtud má aspoň pohled. Své práci hodně rozuměl, vlastně tomu tam tak trochu šéfuje a je nejlepší. Začal mi také popisovat jistý systém hodnocení, který u nich ve firmě používají, absolutně jsem tomu nerozuměla, ale podstatné bylo, že ON má ten nejvyšší počet bodů.

Seděl s kotníkem opřeným o koleno druhé nohy. To asi proto, aby mi dal na obdiv jeho hubené nohy a připomínal mi, že ty moje jsou 2x takové. Dále jsem se dozvěděla spoustu důležitých informací jako kolik má peněz on, kolik jeho táta a bratr. Jak někoho zbil, nebo ponížil, až ten druhý plakal (hlavně slečny). Děcka, já jsem ukecaná baba, ale řeknu vám, že mě ten člověk ani nepustil ke slovu a i kdyby to udělal, tak bych byla beze slov. No katastrofa. Kdybych neřekla, že musím jet domů, asi by tam do mě hučel až do dneška. Po tomto večeru jsme se již nekontaktovali.

Karel číslo 2. byl pokus – omyl na seznamce. Prostě se nudíš a někdo, kdo nevypadá jako úchyl nebo zabiják ti napíše, že by tě rád poznal. Protože byl nedaleko ode mě, uskutečnili jsme naše setkání hned bez odkladu. Domluvili jsme se, že půjdeme na procházku. Když jsem přicházela k němu, myslela jsem si, že je to můj ex. – Následovala 5 vteřinová zástava srdce. Nevím proč, ale vždycky se mi dělá tak zle 😂. Opravdu z dálky bych přísahala, že je to on a i z blízka nezapřel podobu. Měl dokonce i identický šedivý flíček ve vlasech.

Karel byl moc miloučký kluk a bylo mi s ním opravdu fajn. Po procházce jsme si sedli na pivo. Byl vtipný a skutečně jsme si rozuměli, až jsem začala mít vážné obavy, že je orientovaný na stejné pohlaví jako já 😊 Karel kromě toho, že měl hrozně rád svoji maminku, se kterou jede na dovolenou, sbíral modely autíček a motorek plus ještě něco extra. Karel se mě ptal na mé zájmy, tak jsem mu upřímně řekla, co ráda podnikám a on na to, že vlastně není moc společenský člověk, a že raději chodí s detektorem kovů. – Po tomto výroku jsem marně čekala na to, až se začne smát. Bohužel.

Karel mi začal vášnivě popisovat, jak s lopatičkou vykopává starý zrezivělý bordel, jak si sám vyrobil přístroj na jeho čištění a že miluje, když si napustí vanu, vysype si do ní ty špinavé krámy, sedne si do ní a kartáčkem ty věci čistí. Také mi s nadšením ukazoval zákopy, které sám našel. Moc, opravdu moc jsem to chtěla umět ocenit, ale na fotografii, kterou mi ukázal, jsem viděla jen les. Prostě na to nemám cit a zákopy jsem neviděla, jsem nemožná, žejo? 😊 Karel byl opravdu důsledný a každý svůj „nález“ si zakládal do složek. K tomu si napsal souřadnice a historii toho nálezu. Často hledal pomoc při zjišťování totožnosti nalezených věcí na různých serverech. – Jako nedovedu si představit, že na tom webu byl někdo pod 90 let, kromě Karla samozřejmě. Říkal mi, jak moc se těší na toto pochmurné období a na to, až si vysype svoji sbírku bordelu, kterým se bude při chladném podzimním večeru prohrabávat. Nikoho bych tímto nechtěla urazit, byl to opravdu milý kluk, ale po tomto setkání jsme se již nekontaktovali.

Horoskop

Občas se vyplatí číst si horoskop a také se ním řídit.

Aktivity vhodné pro dnešní den : "Posezení ve vinárně."

 

Mrkla jsem i na jiné znamení, převážně se opakovalo něco ohledně vztahů (rande, seznamování, flirtování..) nebo sportu (cvičení, procházka se psem, výlet do blízkého okolí...). Ale já mám večeři v restauraci a posezení ve vinárně. To se někdo uměl sakra narodit! :) Hahahahaha

Novinky

Zdravím Vás moji milí,

dneska mám hned 2 věci, které s Vámi chci sdílet. První je čím dál tím více oblíbenější stand-up comedy show u nás například Na stojáka. Avšak mezi mé největší srdcovky patří Silné reči. Zde účinkují slovenští stand-up komici, takže ten jazyk ještě upgraduje celkový dojem z projevu a dodává mu tu správnou šťávu. Osobně Vám mohu doporučit díly Praktiky svedkov liehovových a Borovička (naleznete na kanálu YouTube). V přiloženém videu vystupuje náš český Daniel Ferenc, a jak můžete vidět v popisu, je to povídání o tom, co dělá hnusná holka v baru. Jasné, ze začátku se směješ, až chrochtáš jako vepř ale pak se zamyslíš… Nevy*ebali se mnou taky?!!!!!!!

https://www.stream.cz/underground-comedy/10018693-daniel-ferenc-hnusna-holka

 

Další věc, kterou Vám ukážu, je opět oblíbená ukázka ze života na seznamce.

Doufám, že tento případ bude mít nějaký vývoj, abych Vás mohla informovat.
Zatím jsem požádala o fotografii přítelkyně, takže jsem zvědavá 😃

WTF?

Najdi 10 rozdílů

Dnes jsem měla poprvé příležitost vidět fotky z dovolené.

Taky se Vám stává, že si myslíte jak dobře vypadáte a pak vidíte na fotce pravý opak?

Přináším Vám maličkou ochutnávku aneb:

 focení na pláži Normal people vs Denis

 

 

 

 

 

Úterý

Pro ty, co nechodí do práce nebo školy, pro ty kteří pracují o víkendech a ztrácí pojem o čase, je dneska úterý. Někdo nesnáší pondělí a někomu je to jedno, protože nesnáší každý den, kdy musí vstát a opustit vyhřátou postel. A protože je dneska úterý měli bychom si říci něco motivačního. Něco co nás nakopne do práce a života celkově!

Začnu s tím, že je to dneska přesně týden, co nemůžu jíst na 100%. Jednou jsem pochválila (i když mě to zrovna neimponovalo) borca, že od té doby, co jsem ho viděla naposledy, hodně zhubl. On byl tak srdečný a poradil mi jak to udělat: „Rozveď se a taky zhubneš.“. Do té chvíle jsem si o něm myslela, že je to vcelku inteligentní muž… No každopádně jsem přišla na svoji vlastní metodu a také bych vám ráda svoji myšlenku předala. Jsem ten typ člověka, který přibírá jen při pomyšlení na nějakou mňamku. – Což je téměř pořád. Ale bohužel nejsem ten typ, který dokáže zhubnout. Zvládám držet životosprávu většinou od pondělí do čtvrtku a to je proklatě málo. Víš, já mám slabou pevnou vůli. Ale dneska jsem učinila velký objev. Dámy a pánové – vytrhejte si zuby a taky zhubnete.

Zajdete si k panu Slívovi, ten vám za pouhých dva a půl tisíce nejen vytrhne zuby ale zdarma vám k tomu tak krásně rozmasakruje celou pusu, že se určitě týden nenajíte. Jako bonus Vás nechá i přes objednání tři měsíce dopředu, 3 hodiny čekat a pak vás ještě seřve (opravdu jak malé děcko), že ho zdržujete. K nezaplacení. 😊 Chvilku mi to připadalo, jako v Černých Baronech kdy bylo jedno, jestli jsi doktor nebo doktor práv, prostě jsi doktor tak se budeš starat o prasata. "Na každú robotu je nám třeba špecialistou."A tady ten pan Slíva, to je kurňa špecialista. Takže komu nevadí pusa na maděru a chce zhubnout ať zavítá na kliniku Medifis, zde jsou odborníci, kteří splní Vaše sny.

Motivační tapety na Vaši pracovní plochu

 

Alkopřátelé

Mám 4 oblíbené kamarádky, které jsem zde již označila za „alko kámošky“. Ve článcích usiluji o naprostou anonymitu všech zmíněných osob, proto jim zde budou přiděleny pracovní názvy. Jsou to moji nejoblíbenější tvorové. To jsou ty kamarádky, kterým napíšeš pojď na pivo, dojdi na besedu, můžeš řídit? atd. a ony vždy jdou, můžou nebo souhlasí s každým tvým nápadem. Avšak čas plyne a moje oblíbená párty skupina se začala rozpadat.
Na začátku léta jedna odletěla do USA, druhá do Skotska a třetí se odstěhovala do Prahy.

Předtím, než se ti kámošky vydají na cestu, musíš se s nimi pořádně rozloučit. Takže měsíc před jejich odjezdem piješ. Pak se po pár měsících vrátí no a ty zase piješ. Jako je to hodně náročné tyto odluky, to mi věřte.

Samozřejmě my s Růženou dokážeme i ve dvou lidech dělat skvělé párty ale ty víš, že to není ono a že ti ty baby chybí. Když se Božka z Prahy jednou přes týden stavila a šly jsme na chvíli posedět, skončilo to tím, že jsme v dešti asi ve 2 ráno, po pár litrech vína, šly (některé bosky) k Italům na pizzu. Tomu samozřejmě předcházelo zpívání písniček z jukeboxu a tak. Prostě tyhle nárazové akce jsou za trest, ale když tě tlačí čas, tak prostě musíš…

Josefína, mezi námi děvčaty Pepina, co se vrátila ze Skotska je teď úplně trapná. Vždycky když jdeme do hospody, ona si dá čaj nebo vodu. (Jo, zaplatila jsem za nás ten dluh za kafe a vodu, takže mi dlužíš pivo, pá.) No že je trapná? A když už teda pije, tak si dá 2 sklenky vína a dělá, jako kdyby vypila celý demižón. Budu na ní muset zapracovat. Celkově ona není úplně ten člověk „haló párty“, ale když už tak do rána a ještě při nejlepším kdyby nás z té akce někdo zavezl na pizzu. A na druhý den už mě tahá do fitka, že když žereme pizzu ve 2 v noci, tak musíme makat. Blázen, co?

U mě je to jednoduché, já nemám nic proti akcím narychlo ani proti jídlu ve 3 v noci. Já jsem prostě univerzální člověk.

Včera měla dojet pražanda Božka a měli jsme v plánu se potkat. Domlouvaly jsme se proto na společné skupině, kterou máme i s naší kamarádkou Máňou. Máňa je v Americe ale i přesto jsme chtěly, ať ví o dění v rodném městě. Již brzy se má vracet a já jsem ji nestihla poslat dopis, který jsem ji napsala, tak jsem ji ho vyfotila a poslala do skupiny. Dopis vznikl v den, když Božka dojela naposledy, takže v něm stálo téměř to samé, co se mělo ten večer odehrát. Napsala jsem, že ji objednáme jedno pivo a necháme ho tam stát, dokud si ho nepřijede vypít, bylo to víc trefné, než jsem tušila.

S Božkou jsme šly na klasiku do našeho oblíbeného podniku. Teda já výjimečně o džusu, mám antibiotika, smutné. Seděly jsme a povídaly. Já opět výjimečně moc ne, protože zuby. No a jak jsme se tak bavily, že za dva týdny zase přijede a že konečně budete naše trojka pospolu, tak se u našeho stolu zjevil malý človíček. Božka z ničeho nic zaječela, až jsem málem spadla pod stůl. Pak jsme asi minutu nevěřícně hleděly střídavě na sebe a na človíčka před námi. Já byla asi první, která se vzchopila a tu malou postavu šla obejmout. Božka sedící u stolu stále nic. Asi za další minutu poprvé vydala hlásku a řekla něco jako: „Ty vole, co tady děláš...“. Uvítání jak z nějakého dojáku, žejo?

A kdo byla ta malá záhadná postava? - Teď bych ráda použila citaci z kultovního českého filmu Marečku, podejte mi pero: „Hele, Máňa!“ Ano, byla to ona, naše Máňa, která se nám předčasně vrátila z améééru a nic nám samozřejmě neřekla, koza jedna. Neskutečné, překvapení za všechny prachy! Dovezla nám kalhotky od paní Beckhamové a ty se nám tak líbily, že jsme si je samou radostí nasadily na hlavu. OMG, tak stály nějaké peníze - víc jak dvacku od vietnamců, tak ať to každý vidí ne?!

Paní, která naši partu v tomto podniku již nějakým rokem obsluhuje, byla také značně dojatá a ochotně nás fotografovala. Tentokrát už bez spodního prádla na hlavě. Při té citově vypjaté scéně si neodpustila poznámku, že je krásné, jaké jsme kamarádky. Bylo 22:22 a to my si vždycky něco přejeme, ale Máňa řekla: „Co já si víc můžu přát, než že jsem tady s vámi a dávám si české pivo.“. Vážení, to je oč tu běží! Já jsem (až na zuby) nadmíru spokojený člověk. Jak řekl Bohuš: „Já su tak ščastné…“

Zde bych chtěla zmínit známou píseň Petra Rezka:
„Přátelství, to je někdy víc než láska, je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň…“

Takže kamarádky, jsou nad všechny chlapy světa, nad zlato a v současné době i nad máslo! Speciální poděkování Růženě, Pepině, Božce a Máni za to, že jsou mými věrnými alkoholkami a že je mám. (Jen doufám, že se poznáte :)) Díky dík ♥

Jak ušetřit?

Občas (většinou) má single život spousty výhod. Dneska bych se chtěla zaměřit na výhodu v úspoře peněz - pokud tě tedy tvůj partner nesponzoruje, žejo... Prostě se snaž na všem negativním vždycky hledat to pozitivní a zamysli se, kolik peněz by tě takový přítel asi stál.


Já jsem se rozhodla, že provedu nákup povlečení. V minulosti jsem koupila 2 ks stejného povlečení, jelikož jsem nepředpokládala, že v něm budu spávat sama. Velmi jsem si oblíbila ložní prádlo od pana Matějovského, jeden kus mě vyšel na cca 1000 korun + nějaké to prostěradlo a tak... A nikdo prostě neocenil, že jsem tuto investici uskutečnila. A to si vždycky ještě stěžoval, že má na prd polštář, no díky bohu, že jsem mu ho nekoupila!


V současné době, když někdo v mém stylově sladěném povlečení přespává, je většinou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, takže zde nevzniká žádný nárok na reklamaci polštáře ani dalšího příslušenství.


Začíná podzim, nevím jak vy, ale my už doma topíme. Hezky dřevem, ať je teplíčko. Já patřím mezi tu skupinu populace, která má nonstop zmrzlé nohy a ruce. Netajím se tím, že za jedny z nejlepších vánočních dárků, které jsem kdy dostala, považuji zateplené papuče a ponožky z ovčí vlny.  Vzhledem k těmto skutečnostem jsem začala toužit po povlečení z mikroplyše. Je to prostě jako kdyby ses zachumlala do velkého plyšového medvídka.
A to prostě chceš…


Takže jsem jen chtěla říct, že si tentokrát koupím jen jeden kus povlečení. A za peníze, které ušetřím za druhou půlku, si nakoupím nějaké dobré víno. Pak až bude venku fakt zima, hezky se zachumlám, otevřu si lahvinku a pustím si zoufalé manželky. No není to nejlepší způsob jak tyto pochmurné podzimní večery přežít? J


Z toho všeho plyne jen jedno: „Když jsi single, zbývá Ti víc peněz na víno.“
 


Stav neměnný, možná horší. Jsem zvědavá, jestli
i něco zhubnu, když nemůžu jíst.
Jak se znám, je to marný boj...



POZOR! Kdyby někdo také toužil po novém povlečení, učinila jsem šokantní objev! Pan Matějovský vydal novou kolekci ložního prádla! Pro zájemce přidávám odkaz: http://www.matejovsky-povleceni.cz/povleceni-s-karlem-gottem.html 

Asi jdu do toho, jsem v rozpacích...

 

Podzimní deprese

Každý bere podzimní deprese trochu jinak. Většina lidí jimi trpí kvůli nepříznivému a pochmurnému počasí. Já, protože je období vína a z celého srdce toužím vzít nějakého chlapa a jet na víkend do Valtic…

Nicméně, tento týden je pro mě skvělou příležitostí k tomu, jít na rande s nějakým novým chlapcem. Včera jsem byla na stomatochirurgii vysekat své poslední dvě osmičky. Jupí! A proč je to vhodná chvíle na rande? 

Většinou na schůzce hodně mluvím, jím a piju. Občas si k tomu i zapálím cigaretu. Takže katastrofický scénář rande většiny mužů. Vzhledem k tomu, že mám po extrakci zubů ukázkový otok, nemám šanci rozvíjet větší debaty, vlastně je mi stěží rozumět. S tím souvisí také moje nová redukční dieta, kdy z důvodu omezeného otevření pusy (max. malá lžička) a nepřítomnosti zubů, jsem omezena výběrem stravy. Takže místo steaku nebo nějaké takové prasečinky, bych si pravděpodobně vytáhla z kabelky Pribináčka, nebo tak něco… Chlapec by mohl ocenit, že jsem šetřivá. Nasadili mi také antibiotika, tudíž non alcoholic večer jen s vodou, kterou bych pila brčkem. Prostě klasické rande ostatních lidí, kteří nevypijí 2 litry vína a 8 piv…

Jediný háček je v tom, že otokem, který mi po zákroku zůstal, mám znetvořený obličej. A to tomu původnímu stavu moc nepřidá, takže jediná možnost jak navázat kontakt je, že bych ho „sbalila“ přes seznamku. Ale na druhou stranu, kdyby se mnou vydržel i jako se zombie holkou, o to víc bych se mu mohla líbit za běžného provozu mého obličeje, nemyslíš?

Nutno ale říci, že za nejvíce pozitivní na sobě považuji zrovna svoji veselou a usměvavou povahu. A ostatní by jistě také měli ocenit moji upřímnou lásku k jídlu a pití. Takže bych to prostě nebyla já. Ani z daleka. #beyourself

A k tomu výletu do Valtic možná přemluvím skupinu svých alko kámošek J

Zuby, zuby.. :(

Kluk ze seznamky

Nedávno mi bylo řečeno, že profil na Badoo má jen úplný tragéd. Taky jsem se nedávno dozvěděla, že jsem tragéd. Badoo a Tinder jsou, pro nezasvěcené osoby, internetové seznamky. Po Silvestru, kdy se o půlnoci každý líbal se svým protějškem a já opět jen s láhví sektu, mě přepadl pocit strachu ze smrti v osamění. Rozhodla jsem se těchto služeb využít a vytvořila jsem si zde profil. Ze začátku to měla být spíše recese. V „něco o mně“ jsem zaškrtla, že hodně piju a kouřím (ačkoliv v té době to byla pravda), nahrála jsem také fotky, kdy jsem na každé měla pivo, rum nebo jégra. Nečekala jsem tedy, že by se mi někdo ozval.

Na začátku to byl opravu výběr zvláštních individuí. Jeden pán mi chtěl kupovat dárky a dávat mi peníze, tak jsem mu poslala číslo účtu, že s tím jako nemám problém… Další mi napsal, že jsem opravdu hezká a nabídl mi jedinečnou možnost natočit s ním domácí video. Trošku podobný případ byla nabídka sexu s panem a jeho manželkou. No prostě se mi hodně dařilo.

Navíc jsem ty stránky ani neuměla pořádně ovládat a do kolonky, jestli hledám muže nebo ženy jsem omylem zadala „otevřená všemu“. Řeknu vám ale, že kdyby bylo nejhůř, tak ty ženské po mě jely jak po uzeném! Občas se mi také stávalo, že jsem dala like někomu, kdo se mi nelíbil, nebo naopak jsem zamítla chlapa, který by možná mohl být můj životní partner. Tyto rozhodnutí bohužel nešly vrátit a tak jsem pouhým přejetím prstu přišla o několik schopných jedinců.

Nicméně mi jednou napsal celkem normálně vyhlížející Tomáš27. Tento Tomáš27 mě také pozval na rande. Řekla jsem si, že není co ztratit – maximálně něco pojím a vypiju. Oba jsme měli debilní pracovní dobu, tak jsme se dohodli, že si mě vyzvedne v 10 večer u mě doma. Moje roztomilá maminka, už značně otrávená z dalšího chlapa, mi udělala výslech a musela jsem ji nechat lístek se jménem a číslem onoho Tomáše. – To se dělá dost těžko, když jediné co o něm víš je Tomáš27 a pouze polemizuješ, co asi značí těch 27…

Tomáš mě vyzvedl, jak slíbil a překvapivě vypadal líp, než na fotkách. Měla jsem radost, protože také mluvil. To mám na chlapech docela ráda, když mluví. Často se mi stává, že nemluví a musím mluvit já, aby nenastalo to trapné ticho, víš? A ono to není jednoduché vést monolog třeba 2 hodiny… Takže Tomáš mluvil a vypadal jako ucházející potenciální otec mých dětí nebo tak něco.

Když jsme se viděli podruhé, šli jsme na večeři. Potkali jsme se ve městě, takže nemusel řídit. Čekala jsem, že si dá pivo, ale on si dal zas a opět zelený čaj. Já jsem si objednala Plzeň. Tomáš řekl, že nekouří a nepije. Velmi se mi ulevilo, když si dal steak. Kdyby k tomu všemu ani nejedl maso, to už by toho bylo na mě opravdu hodně.

Myslela jsem, že bude mít máma radost, že konečně někdo kdo nechlastá první ligu. Ona už ale chudinka viděla všechno černě, takže Tomáš byl podle ní jen obyčejný vyléčený alkoholik. Nezavděčíš se prostě.

Znali jsme se asi 10 dní, když se mě zeptal, jestli spolu chodíme. Jako sorry, ale já si myslím, že jsem ve věku, kdy nemusím někomu říkat, jestli s ním chodím nebo ne. Prostě to samo časem vyplyne, ale po 10ti dnech? Rozhodně NE…

S Tomášem jsme spolu chodili na hokej a pak na čaj. Občas se mi ale hodilo, že vždycky mohl řídit. Třeba když se mi protáhl sedánek s kamarádkou a potřebovala jsem ji ve 2 ráno odvést do Vizovic. Zhruba o 5 dní později, po tom co se ptal, jaký si má dát rodinný stav na facebook, se mě milý Tomáš zeptal, jestli ho miluju. V ten moment mi zaskočilo pivo a málem jsem se zalkla. A to byl asi kámen úrazu celého tohoto pseudo „vztahu“. Jak mi později řekl, hledal něco jiného. Promiň, fakt se omlouvám, že nedokážu někoho milovat za 14 dní a už vůbec to nedokážu říct, když to není pravda.

Tomáš byl jeden z těch hochů, kterým jsem přinesla do života velkou dávku štěstí. Celkem rychle našel tu, kterou hledal. Vlastně asi 7 dní po tom, co jsem mu vysvětlila, že ho nemiluju. Byla to opravdu velká mediální láska (Facebook, instagram…#mylove). Tomáš prostě hledal slečnu, která ho bude milovat ze dne na den a hned s ním začne „chodit“. To se mu ale opravdu povedlo a slečna s ním po měsíci otěhotněla.

Ano, uvědomuji si, že jsem mohla být na jejím místě ale upřímně – bylo by to pro mě štěstí nebo smůla? J Odpověď je zřejmá, takže přej a bude Ti přáno. Amen.

Často mi píší zajímaví lidé, tento kluk má 10/10 za originalitu.





A takto se seznamuji já, protože kdo nejí tatarák, je pro mně mrtvý muž!