pátek 29. prosince 2017

Na Štěpána není pána


Na Štěpána chodíme každoročně na jednu zábavu. Každoročně je tam lidí jak dobrých a taky každoročně zvedají vstupné. 150 korun za vstup, začínám být už jak moji rodiče a mohu si dovolit říkat „No jo, za nás býval vstup 70 korun…“. Prostě nová doba. Každopádně co mě velmi štvalo, byly fronty u bufetu.



Bufety vždycky bývají 2, z každé strany jeden. Po příchodu jsem logicky zamířila k tomu, kde bylo méně lidí. I tak jsem tam strávila velkou část svého času. Když jsem se dostala k okénku a prosila si pivo, dozvěděla jsem se, že u tohoto okénka je k dostání pouze pivo v plechovce a že si mám jít vystát tu frontu vedle. OK. Po vystání 25 minutové řady jsem se dozvěděla, že došla bečka a tak si mám vystát zase frontu na druhé straně na pivo v plechovce. Zde se pravděpodobně zlomilo mé přesvědčení, že budu pít jen pivo a ne panáky. Prosila jsem si tedy jednoho jegra s colou, to je prý u okénka, ne u výčepu. V psychickém rozkladu jsem sebrala poslední kousky své příčetnosti a milého chlapce požádala, zda by nemohl udělat výjimku a vydat mi to i zde, tak že jo. Hurá.




Potkala jsem zde spoustu známých, lidi, které jsem dlouho neviděla, a třeba již nejsme v kontaktu. Byla jsem velmi mile překvapena, protože všichni jste mi schválili tohle, ty věci, které sem píšu. Ve skutečnosti vás trochu podezírám, že jste jen trošku škodolibí, protože na moji životní tragédii se vám přeci nemůže nic líbit. Logicky ne?



Ale i tak vás zdravím a co jsem slíbila, to dodržím. 😊




Dalším bodem tohoto příspěvku bude to, že dneska si budeme s Máňou a Božkou dávat dárky. Boženka je krásná, chytrá, sportuje a taky je hodně zručná. O sobě tohle říct nemůžu ani zdaleka, myslím tu zručnost. Takže když nám řekla, že pro nás něco na vánoce vyrobila, nechtěla jsem se nechat zahanbit a také jsem si dovolila něco „ze své zahrádky“…  Každopádně tento nápad podpořila i Máňa, u té si moc nejsem jistá, jak moc ji tyto manuální práce jdou, ale jednou mi měla malovat krýgl na sádru a z toho usuzuji, že na tom taky nebude úplně nejlíp. Pravděpodobně to bude vypadat, že jsme koupily tyto „dary“ v chráněných dílnách. Ačkoliv mně se osobně tyto výrobky moc líbí a vím, že sama bych to ani ZDALEKA nedokázala.


Pořád ještě zvažuji možnost, že zajdu do drogérie a koupím ve slevě nějakou tu dárkovou kazetu. Ano, trochu se za svůj výrobek stydím, přiznávám. Každopádně nečekejte žádné velké opilecké příběhy z tohoto večera. Já mám zítra podávat sportovní výkony a to prostě s alkoholem nejde skloubit. Již jsem se o to pokoušela, ale vím, že to nejde. Před vánocemi tata naštěstí rozbil váhu, takže nemám výčitky ani deprese ale za to mám pořádný strach. 😂 Takže váhu zatím pořizovat nebudeme a já budu nadále žít ve strachu. Je to lepší než v depresi, že jo?


 

Včera jsem po nějaké době byla aktivní na Tinderu a nic se nezměnilo, možná jen nárůst exotů. V pondělí to bude přesně rok, co jsem se seznamkou začala a jak jste se mohli již dočíst, byl to velmi neúspěšný rok. Možná mám prostě jen vysoké nároky. 190 cm a 100 kilo. Proporce značka ideál. Proporce, které vlastní má platonická láska K. Já vím, vy si řeknete, že si toho chlapa můžu přece vykrmit, ale nevím, co bych mu dávala jest aby ze 170 vyrostl na 190… A kdyby měl již odpovídající výškové parametry a chybělo mu do váhy, tak je jasné, že jediný, kdo by se vykrmil, bych byla já.






Kdyby mě do Silvestra již nepolíbila má múza, přeji vám, ať se při oslavách chováte slušně, opravdu vám to od srdce přeji. Já taky budu.


Vaše Denis 💋


Žádné komentáře:

Okomentovat

Pověsti české

Začala jsem pracovat v celkem fajn firmě. Mému nástupu předcházelo důkladné výběrové řízení, jehož součástí bylo například namalovat zvíře. ...