pátek 1. prosince 2017

On-line škola driftu


Dnešní ranní cesta do práce se stala zkouškou odvahy s notnou dávkou adrenalinu. Při tom jsem měla tak dobrý pocit z toho, že jsem Fíka začala parkovat pod střechou posezení, takže nebudu muset ráno škrábat. Přiznám se, že hlavním důvodem změny parkovacího místa bylo to, že mi před barákem zamrzaly dveře. A to se ti po ránu opravdu nechce vloupávat se násilím do vlastního auta nebo lozit přes sedadlo spolujezdce. Takže jsem ráno hezky nastartovala, zatopila (ačkoliv topení začne fungovat, až když parkuji u práce) a šla jsem si otevřít vrata. Vesele si ladím Evropu2 na rádiu a vydávám se obvyklou cestou do práce. Hned po vjezdu na hlavní cestu jsem zjistila, že Fík má speciální kontrolku, která se rozsvítí, když se ti protočí kola na ledu nebo máš smyk a tak podobně. To je sice hrozně krásné ale úplně k ho*nu.


Dojela jsem na konec naší obce a tam na mě čekalo nepříjemné překvapení. Cesta do města byla uzavřená. Skvělé, budu to muset objet přes okolní dědiny. Ne, tady cestáři rozhodně nejezdí takže v Mysločovicích u školy už jsem to řezala jako borci v Tokyo driftu. Zdálo se mi, že lidi, kteří tam čekali na autobus, mi dokonce aplaudovali nebo tak něco.



 
Tak měla jsme snahu si tu kontrolku vygooglit ale neexistuje. Nevadí. Auto mi ujíždělo do strany v každé zatáčce a svícení této kontrolky tomu dodávalo na dramatičnosti, zejména když mi do protisměru jelo auto a já jela do protisměru taky. Nicméně pokud tomu tady někdo rozumí, ta kontrolka svítila oranžově a bylo to jako kdyby kolo, od kterého odlétává sníh.




 

Z parkoviště u práce nevyjedu, tak asi budu spát v práci, nebo v autě, nebo si pro mě někdo dojeďte jo?

Díky moc

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pověsti české

Začala jsem pracovat v celkem fajn firmě. Mému nástupu předcházelo důkladné výběrové řízení, jehož součástí bylo například namalovat zvíře. ...