úterý 19. prosince 2017

Vánoční úklid


Všichni kolem panikaří s vánočním úklidem. Každý, kdo má doma dítě, nebo zvíře, (které považuje za své dítě) ví, že uklízet je naprosto zbytečné. Ačkoliv je to zde stejné, jak s tím utíráním zadku – „Proč si mám stlát postel, když si do ní zase lehnu?“  „No, zadek si taky utíráš…“
 V sobotu jsem zavítala na jednu oslavu dvacetin. O půlnoci se střílely konfety, takže když jsem ráno z postele viděla na koberci oranžové kousky, předpokládala jsem, že jsou to právě konfety, které jsme na sobě přinesli domů. Omyl.



Růžena seděla na zemi a balila si do tašky své věci v domnění, že již v krvi nemá žádný zbytkový alkohol, a chystala se odjet domů. Dříve si s sebou vozila i alkohol tester, ale to pak jezdívala domů až pozdě odpoledne, takže ho již přestala vozit. Jak seděla na té zemi, zvedla jednu tu „konfetu“ a konstatovala, že to není konfeta. „A co to je?“ „Slupka od mandarinky…“
Jelikož jsem si nemohla vzpomenout, kdy jsem naposledy jedla mandarinku a slupky házela na zem, bylo na místě začít ten vánoční úklid také zvažovat…
Ve stručnosti se také vyjádřím k tomu večírku, který proběhl ve čtvrtek. Šla jsem tam s Pepinou a jedním kamarádem. Předtím jsem se byla u Bohuny česat a u té příležitosti jsme si daly pár skleniček vína, takže jsem přijela již v dobré náladě. U stolu s námi seděli dva další chlapi. Pepina i ten kamarád mi pak nezávisle na sobě řekli „Ten Íčko je úplně tvůj typ, co?“. A jo, byl. Tmavé vlasy i oči, vousatý a v ČERNÉ KOŠILI vypadal trošku jak sám nejvyšší pekelník, a to mi lichotí.


Na stolech byly založeny láhve vína, takže to šlo celkem rychle. Milý pan Íčko, po chvilce poslouchání mých jistě inteligentních povídek, řekl, že již nemá slov a objednal si panáka. To já už jsem měla dávno vytáhlou pleskaňu slivovice a nabízela každému kolemjdoucímu.
Bohuna jela do města se mnou a potkala se tam s Růženou. Seděly vedle v hospodě, takže jsme je šli pozdravit. Bohuna jela ale brzo domů, tak jsme se rozhodli Růžu propašovat na večírek. A povedlo se. Pak už vím jenom něco, jakože se tančilo ve vláčku na Jede jede mašinka…

Na druhý den jsem volala Pepině, ať si pro mě přijede. Já totiž asi trpím nějakou poruchou, a za žádnou cenu nechci spávat po akcích doma. Teda v poslední době to tak vypadá. Jen bohužel to nebyl žádný hasič ani záchranář ale můj kamarád od dětství. Takže když jsme se potkali ve dveřích s jeho maminkou, která šla ráno do práce, ani ji to nepřekvapilo.

Ráno mi prozradil, že má Íčko 2 děti a že jedno má asi 12 let! Což mě hodně šokovalo a po telefonu jsem se ptala Pepiny, kolik by mu tipovala let. Měla stejný názor jako já – 30 max. 35, ale kdyby mi někdo řekl, že má 28, budu tomu věřit spíše, než jeho skutečnému věku. Pro Krista! Pokud má chlap 40, je ženatý a má 2 děti, měl by podle toho i vypadat. Ne si tam sedět v černé košili a vypadat tak hříšně sexy, to pak může docházet k nedorozuměním.
K nedorozuměním došlo ale až v autě, kdy se mě Pepina ptala, jak to dopadlo s tím Davidem, jestli se ještě s Martinem hádali, když odjela. Na což já jsem konstatovala, že absolutně netuším, o jakém Davidovi mluví.  A tak jsem se dozvěděla, že o Davidovi, který tam byl „se mnou“. Na to nelze říci nic jiného než to, že zapíjet slivovici vínem je hodně ale HODNĚ špatný nápad.


Pak ale řekla, že to byl debil, protože když odcházela, šel za ní a ptal se jí, zda by s ním šla někdy na kávu. Pepina je kámoška, takže ho poslala do řiti. Mě to vůbec nepřekvapilo, protože já jsem na takové exoty zřejmě magnet nebo co.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pověsti české

Začala jsem pracovat v celkem fajn firmě. Mému nástupu předcházelo důkladné výběrové řízení, jehož součástí bylo například namalovat zvíře. ...