Dneska nadešel den zúčtování. To je ten den, který te potká, když nebudeš poslouchat maminku s tatínka! Ne, prdel...
dneska se zabíjely slepice. Věděla jsem, ze to přijde a děti me na to psychicky připravovaly.
Malý se me nedávno v autě ptal, jestli vím, jak se zabíjejí slepice. Jako jasne, ze to vím. (U nás doma, když se jejich produktivita vajec rapidně sníží, vezme je tata navrch k hnoji a legenda praví, že se odtud žádná slepice nevrátila.) Ale nevěděla jsem, jestli náhodou i oni nemají nějakou “pohádku” o tom, jak jdou slepičky do nebe...
“Ne, nevím. Odpověděla jsem.
No to se veme sekera nebo nůž a useknes jim hlavu. Pak jim teče hodně krve jak kdyby z krku. Minule jsem viděl, jak se te slepici hybalo oko i když už měla useklou hlavu. To se mi líbilo.”
Přiznám se, ze me to trochu rozhodilo. A po zbytek cesty jsem kontrolovala, ve zpětném zrcatku, jeho klidný výraz.
Včera jsem odjizdela vyzvednout druhé dite v gymnastice. Dite číslo 1 mezitím s tatínkem chystali slepice. Za ohromného křiku slepic a již méně ohromného svitu čelovky, naháneli drůbež po výběhu. Přiznám se, ze jsem chvíli zustala stát ve tmě, a pobavene přihlížela. Po cestě zpátky jsem povídala Alysse, ze slepicky pojedou na výlet a take o tom, co se zrovna děje doma.
“To je ta nejhorší část! Ony u toho hrozne křičí.
Opravdu je tohle nejhorší část?
No, vlastně tohle je sranda. Nejhorší část je jim useknout hlavu a pak do nich strcis ruce a vydelas ven orgány.
Aha, to je hnus.
Jo, tohle je nechutné. Me ale nejvíc baví jim sekat nohy.”
Rozhovor se sedmiletým dítětem, který te proste děsí. Naštěstí tentokrat k masakru došlo mimo tento pozemek a dneska večer se nám vrátily už naporcovane. George se me přišel zeptat, jestli je lepší dělat balíčky celých kuřat nebo zvlášť křídla, stehna,.... Tak jsem mu to šla poradit a než jsem se nadala, měla jsem ruky ve vnitrnostech a delala ze slepicek balíčky.
Já to říkám porad. Taková robka z dědiny, ta može přijet aj do Ameriky, ale jak je potřeba udelat zabíjačku, stačí enem řéct.
Pak jsme to začali pakovat do mrazáku.
George mi říká:
Podívej, tady mám flašku Jegra.
Já vím, aj v kuchyni v mrazáku máš jednoho.
A tady mám mašinu na Jegra.
Já vím, jenom čekám jak ju zapnes.
A tak trochu jsem čekala, že si dáme po štamprlce toho Jegra, když proběhla ta zabijacka tak kvalitně, a ono nic. To je ještě musím trochu naučit.
George, when you did a good job, you should celebrate it! When we kill pigs at home, we celebrate all day long and drink lots of slivovice.
To on mi řekl, mezi soukanim velkého kuřete do malého pytlicku, že o tom mám napsat článek. Tak třeba to bude číst. Jsem mu to tady napsala i english aby příště věděl.
Žádné komentáře:
Okomentovat