Mám nového
sklaního fanouška blogu. Kromě babičky Máni už čte blog i děda machovský. Tímto
dědu zdravím. Mamka dědovi četla nějaké moje články a děda říkal, že s tím
má jít do novin, ať mi to otisknou. Ano, od toho prarodiče máme, aby byly naši
fanoušci. Akorát až budu zase psát o mých chlapech, budu si muset založit nějaký jiný blog. Haha. Babička
a děda nemusí vědět všechno.
Jo a když mluvím
o těch chlapech, tak vás určitě zajímá, jak se má Vojtišek. Od té doby, co se se
mnou rozešel se má výborně. Haha. Rozchod našemu vztahu hodně prospěl, už mi
nemůže nadávat a vyčítat mi něco, takže je to lepší jak předtím. Hodně se
hádáme a sereme se na vzájem, idylka. Nejhorší na tom vztahu na dálku je, že ho
prostě nemůžu zmlátit... Teď jsme spolu telefonovali, on chtěl spát, ale musel
předstírat, že má radost, že se mnou mluví.
Chci mu koupit nějaké
hadry. Vojta nosí trička velikosti M. Mě se zdá, že má spíš XL, takže mu chci
koupit tričko XL. Vojta nechce tričko XL, Vojta chce tričko M. Já mu nekoupím
tričko M, protože se mi zdá, že ho bude mít malé. Vojta nechce tričko XL,
protože ho nebude mít hezké přes prsa. Přes prsa jsem v tomto vztahu
odborník já, takže on nepotřebuje mít malé tričko aby ho měl upnuté přes prsa,
to dělám já. Vojta se mnou má občas těžké časy. Já s ním ale taky.
Vojta netřídí
odpad. Vojta nejí těstoviny. Vojta nemá rád kočky. Vojtovi se nelíbí jméno
Dominik. Vojta neprovozuje zimní (ani žádné jíné) sporty. Vojta jí pizzu s ananasem.
Vojta nosí malé trička. Ale ostříhal si vlasy a vypadá teď trochu víc jak člověk,
což se mi na něm líbí. Říkám mu, „To, že jsi doma na svátky neznamená, že musíš
chlastat!“. A Vojta chlastá. A mě sere, že chlastá. Řekla jsem mu, ať nechlastá
a on mě vůbec neposlouchá. Možná mě jen štve to, že mě neposlouchá. Asi jo. To
mě sere.
Vojtu zase sere,
když mu říkám, nebo připomínám, že je starý a já ne. Haha. A jestě ho sere, že
mu neveřím, že má tričko velikosti M. Mě na Vojtovi celkem příjde zajímavý jeho
ostravský přízvuk, myslím, že to je hrozné, ale je to vcelku zajímavé. Víte jak
to myslím... Mě zase on na oplátku říká, že jsem tlustá. Ale je jasné, že nejsem.
Takže s tím si na mě nepříjde, haha.
Výhoda vztahu na
dálku je, že mě nemůže fyzicky potrestat za tento článek. Řekla jsem mu, ať mi pošle peníze a já si
dárek k Vánocům koupím sama. Ještě mi je neposlal, ale měl by, protože
jsem si ten dárek už koupila. A ne, není to plešatá kočka za tři tisíce dolarů,
kterou teď vídáte na mých videích nebo fotkách. Ale ta mi přesně teď leží na
levé ruce. Je fakt škaredá. Nikdy jsem neviděla tak škaredou kočku. Ale ona je
tak škaredá, až je roztomilá. Něco jako já... Ale já jsem chlupatá. Jakože nejsem,
ale jsem... Chápete ne?
Zítra jedu na
Canady na výlet. Mám z toho zase stres. Já miluju vymýšlet a plánovat něco,
ale vždycky mám nervy dokud se to neuskuteční. Až úspěšně přijedu do Toronta,
budu šťastná, ale ta cesta bude stres. Jedu do Canady autobusem. Jedu do Canady
11 hodin. Což je celkem dost, ale my, co jsme jezdili autem do Chorvatska, jsem
s tím v pohodě. No a já se
musím na ten autobus dopravit. A hlavně musím ráno vstát včas, což může být v 5
ráno celkem zásadní problém. Pak mám obavy z toho, že ty autobusy budu
muset měnit, jakože přesedat. To já vůbec nevím, nechávám se překvapit. Když to
nebude probíhat úplně jednoduše, aspoň budu mít o čem psát. Tak sportovně já to
beru. Myslete na mě, pa!
Žádné komentáře:
Okomentovat